Sidney Lumet a soudní drama je mimořádně funkční kombinace už od Dvanácti rozhněvaných mužů z roku 1957. Režisér, který stále čeká na své docenění, poskytl o čtvrtstoletí později jednu ze zásadních rolí kariéry herci, od jehož narození uplyne těsně po skončení 3. KVIFF Classics celých sto let. Jedinečný Paul Newman se mění ve Franka Galvina, který už dávno rozpustil v alkoholu kariéru právníka hledajícího spravedlnost pro klienty, jimž fatálně ublížily chyby či nedbalost lékařů. Jednoho dne však starý přítel a mentor dohodí Frankovi kšeft, který znavenému muži dá rozpomenout na étos zaměstnání, jež pro něj kdysi bylo posláním.
Sidney Lumet (1924, Filadelfie – 2011, New York) začínal jako herec se svým otcem v židovském divadle, sám se pak divadelní režii věnoval v 50. letech, kdy zároveň realizoval více než stovku pořadů pro televizi. Poprvé se proslavil sevřeným dramatem Dvanáct rozhněvaných mužů (1957), kde se již zřetelně uplatnily charakteristické vlastnosti jeho režijního stylu. Ač měl rád napínavé a detektivní příběhy, vybíral si spíše všední hrdiny a příběhy, usiloval o realismus podání, potvrzený věrohodností i toho nejmenšího detailu, dbal na psychologickou prokreslenost postav a vyhýbal se doslovnosti. Pokud jde o tvůrčí koncepci, jeho tematicky rozličná díla spojovala snaha ukázat, že napohled jednoduché věci jsou ve skutečnosti vždy složité a hodny zamyšlení. Jeho filmy získaly četné nominace i ocenění, mezi jinými Pahorek (1965), Serpico (1973), Televizní společnost (1976), Rozsudek (1982).
